dík

verbalizované vyjádření uznání malé či běžné hodnoty mimo standartní dohodu a pobídka k podobnému jednáním v budoucnu v podobné situaci

Dík, nebo děkuji podobně jako prosím, jsou běžně používaná slova u většiny mluvčích. Zatím co prosba byla nestandartní (předem specificky nedomluvená) žádost či poptávka po určité akci, která měla přinést prosícímu hodnotu, tak poděkování je jeden ze způsobů reakce na získanou hodnotu.

Když řeknete jen díky, bez dalšího dodatku, znamená to kromě poděkování, že si přejete podobnou hodnotu v podobné situaci získat i příště.

Jinými slovy:"I když jsme si to specificky nedomluvili, nebo to běžně nevyplývá z tvé práce, za kterou platím jinak, jsem rád, že jsi to udělal, bylo to dobře a příště to udělej prosím podobně."

Jestli je vaše přání jiné, je třeba to konkrétně říct.

Například: "Díky za pomoc. Příště to už chci zvládnout samostatně."

Pro některé lidi, můžou být slova díků spouštěčem reakční rutiny.

A tak aniž by přemýšleli o svých následujících slovech nebo činech spustí se jim automaticky naučená reakce v nejnižších drahách kognitivní spirály. Byť může být sebenevhodnější či nepochopitelná.

Dík je svého druhu "platidlo" a tak je důležité, chcete-li aby neztrácelo svou hodnotu, nedevalvovat ho bezmyšlenkovitým používáním na "vše".